Kupido, Kupík, Kupča, Kupajda, Kupka, Píďa, Běloba, Žížala ...... 

30.6.2006 - 15.2.2013

Narodil  v chovatelské  stanici Arcanus Iliria

Je to nádherné, když se sny plní . Od dětství jsem  toužila  po bílém pudlovi a až nyní -  kdy se můj život překulil do druhého poločasu - jsem se  konečně  dočkala.

O tom, že se štěňátka  narodila jsem věděla už  v létě , ale manžel nechtěl ani slyšet o dalším psovi  a  ani  dcera mi bílého pudla   moc  nadšeně neschvalovala. Hlavně jsme se pustili  na jaře do veliké přestavby domku, zůstaly nám v podstatě obvodové zdi,  bydleli jsme od jara  až do Vánoc  na stavbě , v sutinách, v jedné místnosti celá  rodina  +  psi..

Ale osudu neuknikneš....

Šla jsem se na podzim  podívat na klubovou výstavu, sama, bez psů, bez dcery ( ta byla se školou ve Skotsku) , prostě jen si to jednou užít jako divák, držet palce , poklábosit se známými....

A tam jsem se s Kupidem setkala, vystavoval se ve třídě štěňat. Bodlo mě u srdce a tušila jsem, že jsem ztracená. Kupida  jsem už  nepustila  z  náručí, byla jsem rozhodnuta, že bez  něj  neodejdu.

Celou dobu jsem dumala, jak to sdělím manželovi až pro mě  přijede.  Když jsem ho spatřila vcházet, byla ve mně  malinká  dušička, nejsem typ  co jde  za svým i  "přes mrtvoly" . 

Okamžitě  to poznal, že mám něco "za lubem", můj  šťastný výraz a bílé štěně v náručí mě prozradilo.

A tak když jsem  mu Kupču  představila jako svého nového psa,  ani neměl  sílu protestovat . A já se znovu  přesvědčila o tom,  jakého mám bezvadného  a tolerantního   muže.

Tak jsem si Kupíka  dovezla domů -  sněhově bílého pudlíka - do staveniště. Lépe už to opravdu načasovat nešlo .

Ale zvládli jsme už v životě i mnohem těžší věci :o)

Amigo přijal Kupču jako  dárek pro sebe , okamžitě ho začal opatrovat, hlídat, vychovávat, pustil ho  do postele ..

Docela mě překvapil, měla jsem trochu obavy, že bude můj závisláček pěkně žárlit... no uvidíme co bude až  Píďa  dospěje.

Druhý den se vracela Markétka ze zájezdu a já  šla   naproti ke  škole  i  s Kupidem. Hned od autobusu ke mně dcera  radostně běžela, co to mám za nádherné stvoření v náručí.... byla z Kupči celá vedle, stejně jako všichni  u autobusu a najednou proti bílému pudlovi  nic  nenamítala, dokonce si myslela, že je to dárek pro ní, k blížícím se narozeninám. No to určitě  haha ! Stačí že už Amigo bere Kupču jako dárek a teď ještě dcera. Kupido je můj !

Do smečky zapadl naprosto parádně,  bez konfliktů, žárlení... někdy mám pocit, jakoby moji psi dobře věděli, že je všechny mám moc ráda a je pro mě  strašně důležité, aby spolu žili v harmonii a zbytečně  "neprudili" . Snažím se být spravedlivá, respektuji jejich osobní nároky a potřeby, přeci jen je každý jiný..

Jen zírám jaký je Kupido pohodář, všechny "fámy" které jsem o bílých pudlech slyšela nejsou vůbec pravda, on je milý, bystrý, společenský,  kamarádský, nebojácný, mazlivý. Je to ďáblík s výrazem andílka, chce být pořád venku, miluje vycházky, lítání po lese, při všem nám doma asistuje..

Největší parťák na lumpárny je s černou Ramonkou, báječně se doplňují, především při štrachání v odpadkovém koši.

30.1.2007

Kupčovi je sedm měsíců, divíme se, že stále ještě nezvedá nožičku .. Je z něj krásný, nohatý a rozjívený pubertální  mladík :o) 

Na procházkách pro něj už pár dní přestávám být středem vesmíru, se štěkotem mi odbíhá za cizími lidmi, aby je pak kamarádsky kus cesty doprovodil. Naštěstí na něj všichni reagují mile, nikdo se ho nebojí, neutíkají před ním s hrůzou v očích .. Kupík miláček se proto diví, proč se paničce jeho seznamování s cizími osobami nelíbí. Vždyť se všichni nad ním tak rozplývají a jediná panička ho hubuje, připíná ho na vodítko a volno mu dá jen za odměnu:o(

Miluje řádění venku, chce stále na procházku nebo aspoň na zahradu a to za každého počasí. Jsme rádi , že si konečně mohl ( i když pouhé dva dny) zaběhat v závějích sněhu. Byl ze sněhové peřiny nadšený, díky svým dlouhým nohám nikam nezapadal a skákal vesele jak klokánek. Moc rád a ochotně aportuje, hned pochopil co se po něm chce a bez balónku na vycházku neodcházíme.

Z procházek se vracíme často náležitě  "upravení", bodláky a blátíčko jsou všude téměř celoročně :o(

Nejvíc se Kupčovi  líbí, když se na vycházku vydáme jen já s ním a manžel s Čadem. S Čadíkem se nejlépe vyběhá, dostane se s ním totiž  i do vzdálenějších míst od paničky. A když občas narazí ti dva na zajíce, pak taková vycházka nemá chybu :o)  Kupido má dost silné lovecké vlohy, chytá ptáky i na zahradě. Je srandovní pozorovat jak velký černý Čad  krouží v obrovských obloucích po poli a po boku mu věrně kluše elegantní bílý pudlík.

Od Orínka se velmi rychle naučil, že nejlepší je na paničku čekat v okně. Takže jakmile se vzdálím z místnosti, už jsou ti dva lumpíci na parapetu a je jim jedno, že jsem třeba barák vůbec neopustila ...

Závratí rozhodně netrpí stejně ladně skočí na okno v přízemí i  podkroví.

Kupča je vůbec skokan klokaní, kolikrát nás překvapí neskutečně dlouhými nebo vysokými skoky, gymnastickými obraty. Nic pro něj není překážka, vše se dá zdolat skokem. Dokáže v mžiku změnit směr běhu, zvládne otočku o 180 stupňů s výskokem takovou rychlostí, že chvíli nevím, kam zmizel. Doma naskakuje na postel z neuvěřitelných vzdáleností a úhlů, naprosto popírá zákon o zemské přitažlivosti. Je snad neunavitelný, stále svým rozpustilým kukučem vybízí ke hře. Je to radost takové "torpédo" fotit a hlavně vykrmit, protože vše co sní okamžitě venku vylítá :o)

 30.3.2007

Kupíčkovi je  9 měsíců . Povedlo se nám společně na výstavách vyběhat Dorost Šampiona a připravujeme se na "přestup" do třídy mladých.

Kupido je stále více manželův oblíbenec :o)

Když mají oba náladu  chodí spolu na toulky lesem a vrací se spokojení a hladoví.

Vypadá to, že konečně Kupík  přestává pobíhat za cizími lidmi a drží se více u nás. I když 100% mu ještě nevěříme.

Kupča je stále nabitý energií. Často  máme pocit, že je už uběhaný, že si ukousne vyplazený jazyk a padne únavou. Ale on se  zase oklepe a řádí dál.

Nechápeme čím se ten rošťák dobíjí, asi máme doma perpetum mobile :o)

30.4.2007

Kupidovi je 10 měsíců. Stále čekám, kdy začne pravidelně zvedat nožičku.. Udělal to zatím jednou a to si doma ostuda "cvrnknul" do misky s pitím. Venku se k tomu zatím ale vůbec nemá a hraje si na holčičku.

Je nadšený z Berči štěňátek. Stále si s nimi hraje, hlídá je, je nešťastný když se mu kloučci rozutečou na tři strany. Hned je shání dohromady a vypadá to, že kromě loveckých vloh má i vlohy pastevecké :o)

Začíná vyrůstat ze štěněčí srsti a mění se v mladého správného chlapíka.

30.7.2007

Našemu běláskovi byl rok a konečně začal zvedat nohu a značkuje na procházkách jak starý machr :o)

Nemůže si stále zvyknout na to, že mu "odešel" gordonsetří kámoš Čad :o(  Přišel o parťáka na vycházky, nikdo jiný z naší smečky s Kupčou tak důkladně les neprošmejdí...

Začátkem prázdnin jel Kupido společně s Ramonkou a Amigem s námi k moři.

Naši tajtrdlíci vzbuzovali na pláži velký rozruch, hlavně Kupido si svou přátelskou a kontaktní povahou každého hned získal.

Miluje vodu, plavání , běhání po pláži, aportování, jízdu ve člunu...a mořská voda svými minerály báječně prospěla jeho srsti.

V říjnu 2008 jsme Kupidovi pořídili novou kámošku - německou dogu Iconu.

Jsou nerozluční kamarádi, zpočátku byli stejně velcí, teď už Kupča pod Iconou podbíhá :-)

15.2.2013 nám Kupido tragicky zahynul :-(

Kupíčku měli jsme tě moc rádi, nikdy nezapomeneme, stále nechápeme, proč jsi na procházce utekl od nás, od Icony, od které jsi se nikdy nehnul na krok :-(